Přecházíte ze zrcadlovky na bezzrcadlovku? Máte starší APS-C nebo fullframe fotoaparát a přemýšlíte o nové Sony A7 III? Je opravdu Sony A7 III taková pecka jak o ní často slyšíme? Dnes se podíváme na uživatelské postřehy s dlouhodobým focením s tímto fotoaparátem.

 

Protože člověk má vždy tendenci porovnávat s tím „co už měl v ruce“, je důležité zmínit, kdo je uživatel co píše tento článek. Na základě toho jistě poznáte, zda budou tyto postřehy o fotoaparátu přenosné i na vás a váš způsob focení. Pokud pro vás není úvodní kontextuální omáčka, klidně přeskočte o několik odstavců níže.

Recenze je napsána na základě více jak rok a půl uživatelských zkušeností se Sony A7 III. Nebudu nic přikrášlovat ani hanit, píši kriticky, aby si čtenář mohl udělat vlastní názor na fotoaparát. Nebudu zde porovnávat technické parametry (které jsou důležité, ale nikdy vám neřeknou jak se dobře s fotoaparátem v reálu pracuje), ty můžete sledovat např. na kvalitních odborných webech jako dpreview.com (celkový test fotoaparátu) a dxomark.com  (testy snímačů).

 

Kdo jsem?

Focení se intenzivně věnuji 8 let. Cca poslední 3 roky mě focení plně živí. Momentálně se nejvíce věnuji svatební a reklamní fotografii. A protože mě vždy zajímalo i zákulisí ve fotce přes 4 roky jsem studovat na Institutu Tvůrčí Fotografie v Opavě. Aktivně jsem se účastnil nemálo zajímavých foto dílen, např. se Stanislavem Peterou nebo Evženem Sobkem. Absolvoval jsem i „pár komerčních“ workshopů a přednášek na megapixel či fotoskoda, abych si dotvořil názor, že to jde i dělat i jinak. Focení je mi zálibou i zdrojem příjmu.

„Razím heslo: Foto technika je důležitá, ale je to jen nástroj fotografa, tak jako např. zednická lžíce u zedníka. Aneb sama technika za vás dobrou fotku neudělá, ale může vám být nápomocna v realizování vaší kreativní představy.“

Neživím se prodejem foto techniky, a nikdo mě jinak nezvýhodňuje, abych propagoval určitou značku nebo produkt (pár nabídek už bylo). Píši na základě svého osobního názoru založeného na mých zkušenostech.

S čím jsem fotil?

Vyzkoušel jsem toho poměrně hodně. Protože foto technika mě baví a rád objevuji nové věci. Vždy jsem měl současně několik fotoaparátů + „pár“ různých objektivů a průběžně testoval, co by mi nejvíce vyhovovalo pro mé způsoby focení. Do roku 2019 jsem dlouhé roky používal jako hlavní fotoaparáty zrcadlovky (DSLR) Canon 5D II a Canon 6D. Byla to těla, které mě nikdy nezklamala, chovaly se předvídatelně (důležitá vlastnost pro práci profíka) i když to nebyli žádní rychlíci (slabší kontinuální ostření a sériové snímání), dalo se na ně spolehnout. Canon nabízel nepřebernou řadu kvalitních objektivů a zmíněná těla v dané době nabízela výbornou hodnotu za své peníze. Dále jsem souběžně testoval a skutečně fotil např. s těly Nikon D90, Nikon D7000, Sony NEX 3, Sony A5000, Sony A6000, Sony A6300, Sony A7R, Sony A7, Olympus E-PL7, Olympus E-M10 II, Fujifilm X-E1, Fujifilm X-T10, Fujifilm X100, Fujifilm X-T2, Panasonic LX100, Panasonic GX80, Canon 60D, Canon 100D, Canon 200D, Canon 5DS, Canon M50 a další.

Jak jste si jistě všimli, Sony bezzrcadlovky (jinak mirrorless) mě zaujaly již v minulosti. Od začátku jsem na Sonkách oceňoval především malou velikost, vysoký dynamický rozsah na nízké ISO, možnost používání starých objektivů přes redukci, rychlé snímání a polohovatelný displej. To jsou kombinace vlastnosti, které se u poloprofi a profi modelů zrcadlovek ve své době moc nevyskytovaly.

 

Sony A7 III je poměrně kompaktní a výkonná bezzrcadlovka s velkým množství přizpůsobení

 

Proč jsem si vybral Sony A7 III? (vlastnosti které rozhodly při koupi fotoaparátu)

+ výborný obrazový výstup v kompaktním těle
+ přes redukci možno nasadit a úspěšně používat téměř jakýkoli objektiv
  (včetně Canon objektivů, kde funguje přes adapter Sigma MC-11 i ostření a clonění)
+ fullframe snímač – zachovává stejnou ohniskovou vzdálenost i u starších adaptovaných objektivů
+ výsledný záběr včetně expozice vidíte přímo v hledáčku (u DSLR musíte kontrolovat na displeji)
+ focus peaking – možnost zvýraznit zaostřené části obrazu (ideální na ostření s manuálními objektivy)
+ vysoký dynamický rozsah na ISO 100
+ stabilizovaný čip
+ slušný výstup i na vysoké ISO
+ výklopný displej
+ vysoká výdrž na akumulátor (oproti ostatním bezrcadlovkám)
+ rychlé sériové snímání
+ tiché focení (elektronická závěrka)
+ univerzální tělo na širokou paletu žánrů
+ kvalitní i když dražší objektivy
+ slot na dvě paměťové karty
+ možnost přizpůsobení tlačítek
+ komprimované RAWy s velikostí příjemných cca 24MB (nekomprimované 2x tolik) 
+ perspektivní systém který podporuje stále více i „neoriginálních“ výrobců
+ možnosti videa

 

Co mě před koupí Sony A7 III odrazovalo?

– nepříliš pozitivní informace o životnosti závěrek A7 III (u malého procenta případů brzy odchází)
– oficiální Sony servis až v Polsku (např. Canon má výborný AWH servis u nás)
– určitá nejistota ohledně celkové spolehlivosti stroje (spíše subjektivní pocit z neznáma)
– absence plnohodnotné „rychlé“ nabíječky jakou známe například od poloprofi a profi zrcadlovek

 

Jak to u mě bylo se Sony A7 III?

Začátkem roku 2019 jsem se po dlouhém rozmýšlení založeného převážně na porovnávání (pro mě) důležitých technických parametrů foťáku a praktičnosti přechodu z Canon DSLR rozhodl pořídit Sony A7 III (v té době vyhrála před Fujifilm X-T3). Po cca 6 měsících používání, když jsem se už pomalu sžil s novou A7 a začal jsem ji důvěřovat, prodal jsem 2 těla Canon 6D s polovičkou objektivů. Následně jsem zakoupil druhé tělo Sony A7 III. Proč? Hlavně pro případ zálohy (na svatební focení je druhý totožný foťák velkou výhodou, někdy až nezbytností). Postupně jsem prodal část zbývajících objektivů co jsem měl na Canon, které jsem úspěšně na Sonkách používal přes adapter Sigma MC-11 a pořídil dedikované objektivy přímo pro Sony FE bajonet. V roce 2019 jsem kompletně přešel na systém Sony a těla Sony A7 III se staly mým hlavním pracovním nástrojem.

 

při použití „správného objektivu“ můžete docílit velmi kompaktního a výkonného setu (Sony A7 III se Sony FE 35mm f1,8)

 

Začátky nebyly jednoduché..

Na rovinu, i když se nepovažuji za technického analfabeta (naopak technika mě hodně baví a s A7 III předcházelo poměrně dlouhé focení s A7r a A7), tak s novou Sonkou, jakožto hlavním tělem pro práci, nebyl přechod nijak jednoduchý.

„Mé doporučení: Po koupi foťáku počítejte s tím, že strávíte nemálo času s testováním a nastavováním těla, než bude foťák dělat to co chcete. Pokud tedy nefotíte na plnou automatiku a je vám celkem jedno co se odehrává v útrobách foťáku.“

Na nemálo věcí si je potřeba u foťáku zvyknout, protože nejsou řešeny úplně předvídatelně. Mám za to, že to souvisí s tím, že A7 III má velké množství přizpůsobení (někdy až zbytečně) zabalené v nepřehledném menu (=klade na uživatele větší nároky na detailní znalost fotoaparátu) a tím, že Sony jakožto technologická firma nabízí poměrně nový produkt napěchovaný novými funkcemi, a tak logicky nebyly „desetiletí na odladění k dokonalosti“ tak jako u konkurenčních pokročilých zrcadlovek, u kterých na to šly postupně. Také se domnívám, že velká část fotoaparátu byla navrhována „v laboratoři“ a ne v přímé spolupráci s praktikujícími fotografy. Pro fotografy může být určitou útěchou (pro ty co zůstanou u systému Sony FE), že s každou novou generací Sonek se celková „vychytanost“ foťáků zlepšuje (výrobce se postupně snaží naslouchat názorům uživatelů).

„Protože samotný zákazník může těžit z inovací, které fotoaparát nabízí, tak se dají leckteré „nedotaženosti“ fotoaparátu odpustit.“

Jak jsem už naznačil výše, po případné koupi A7 III vás jistě také nemine dlouhé procházení menu a přizpůsobování foťáku. A protože všechno nejde vyčíst z manuálu, tak jistě oceníte i konkrétní rady například u kolegů ve fb skupině Sony gang CZ.

 

osobní nastavení „rychlé nabídky“, která usnadňuje přenastavení nejpoužívanějších funkcí (pod tlačítkem Fn)

 

Příklady jobovek, které si na nás Sony u A7 III připravilo:

Když jsem se s fotoaparátem prvně seznamoval, netušil jsem, že si „Sony inženýři“ připravili na uživatele 3. generace A7 pár Jobovek. Např. když zapnu infra senzor na fotoaparátu (abych mohl dálkově ovládat spoušť fotoaparátu) tak se automaticky zruší uspání těla = fotoaparát neusne dle nastavení (např. do 1 minuty) a to s sebou nese určité úskalí. Jaké? Když jsem poprvé fotil s tělem A7 III na konferenci, nafotil jsem pár snímků a strčil fotoaparát do brašny (běžně se fotoaparát sám uspí a později má rychlejší start než když se klasicky vypne přes on/off) jenže, když jsem foťák po půl hodině vytahoval z brašny, tak mě nemile překvapil. Fotoaparát se neuspal a celou dobu běžel ve foto brašně „naplno“ a to mělo za následek rozžhavení těla na nepříjemnou teplotu (foťáku běžel senzor a další komponenty, které produkují teplo, které nemělo kam unikat). Tělu se očividně nic nestalo, „jen“ mi zmizelo cca 30% energie baterky.

Další Jobovka, která může zaskočit v situaci, kdy fotíte na dvě paměťové karty, např. s jednou do RAW a s druhou do JPEG (je zde více možností nastavení). Když se vám zaplní jedna karta, nestačí jednu kartu vytáhnout, něco rychle a intuitivně povolit a fotit na zbývající poloprázdnou. Foták bude vyžadovat obě karty a jedinou možností jak dále fotit je někde ve složitém menu najít a změnit nastavení ukládání dat na kartu (věřte, nehledá se to dobře). Tohle bych nikomu nepřál zažít během větší placené zakázky, při které vám klient a x dalších lidí dýchá na záda a každá sekunda  je velmi drahá (ideál je mít druhé tělo a asistenta který tohle mezitím vyřeší za vás).

Zvláště pokud fotoaparát používáte na více „žánrů focení“ (neustále střídáte: 1 snímkové snímání se sériovým snímáním, různé režimy ostření, snímání s prioritou min. času a focení na delší časy než „bezpečné časy“, mechanická/elektronická závěrka, focení s bleskem, stabilizace on/off, focení ze stativu s focením z ruky atd. a jejich různé vzájemné kombinace dle potřeby) během 1 zakázky (např. svatební fotograf) tak by se podobných jobovek našlo více. Takže počítejte s nějakým časem navíc, než se s fotoaparátem plně sžijete a objevíte jeho skryté záludnosti.

Pokud jsem vás trochu od fotoaparátu odradil, věřte, že jakmile si jednou nastavíte vlastní chování foťáku v menu, přizpůsobíte  tlačítka na vaše oblíbené funkce a vytvoříte si i vlastní rychlou nabídku, tak se další nutnost návštěvy hlavního menu značně minimalizuje. Pro základní nastavení foťáku se můžete inspirovat třeba zde (pokud neholdujete angličtině dají se zapnout titulky + překlad do češtiny):

 

Konkrétní postřehy, co je to jiné, z čeho bude uživatel u Sony A7 III často těžit:

Sony ve své době utekla konkurenci zavedených výrobců foto techniky a vytvořila si vlastní významný trh s převážně malými a pokročilými APS-C a full-frame bezzrcadlovkami. Dnes už víme, že bezzrcadlovky jsou budoucnost. Mirrorless ve většině případů překonávají možnosti klasických zrcadlovek. V současnosti mají zrcadlovky navrch hlavně v bytelnějším provedení a v lepším úchopu těl s těžkými objektivy, ale je jen otázka času než výrobci nabídnou bytelné provedení i v mirrorless kategorii.

Zpátky jak to souvisí se Sony A7 III. Technologická firma Sony před „pár“ lety, zariskovala a masivně investovala do vývoje bezzrcadlovek, nebála se napěchovat své nové fotoaparáty moderními technologiemi a funkcemi (zavedení výrobci mají spíše konzervativnější přístup a za více funkcí si musíte nemálo připlatit). Tak si Sony „vytvořilo“ vlastní trh pokročilých bezzrcadlovek s vyměnitelnými objektivy, kde může „alespoň“ na pár let excelovat. Zde Sony nemělo dlouho konkurenci a ostatní výrobci ji i dnes často teprve dohání.

A s tím souvisí i náš evoluční místy až revoluční fotoaparát Sony A7 III.  V čem je jiný ? Co nabízí? Hlavně se jedná o 1. model Sony fullframe bezzrcadlovky, který už je natolik dospělý a zároveň cenově dostupný, že jej můžeme považovat za fotoaparát vhodný i na profesionální práci. Proč? Oproti konkurenci (v kategorii zrcadlovek a bezzrcadlovek) v podobné cenové relaci i předcházejících modelů Sony A7 (Sony A9 nepočítám ta je cenově jinde) vyniká Sony A7 3. generace hlavně ve:

+ vše v jednom – Sony se podařilo dostat do malého a dobře stavěného těla řadu pokročilých technologií, která vytváří velmi univerzální fotoaparát, který zvládá i nadstandardně video. Navíc Sony dostává svého slibu a již má ve své nabídce dostatečný počet kvalitních objektivů pro široké nároky fotografů (snad až na speciální tilt-shift objektivy na focení architektury). Další velkou výhodou je, že Sony otevřelo komunikační standard mezi tělem a objektivem a tak mohou i „druhovýrobci“ objektivů vyvíjet další nové a lepší objektivy pro bajonet Sony FE.

+ výdrž akumulátoru – CIPA standard uvádí 710 snímků na jedno nabití. V reálném světě na jedno nabití originálního akumulátoru nafotím cca 1000 – 2400 snímků (při reportážním focení, při focení architektury to můžou být i „jen“ větší desítky snímků – protože jeden snímek vzniká dlouhou dobu).  Tip: Pokud chcete dosáhnout co nejlepších hodnot výdrže akumulátoru a dlouhodobé spolehlivosti fotoaparátu, doporučím používat originální akumulátory NP-FZ100 a správně se o ně starat. Alternativní výrobci zatím nedokázali dohnat kvalitu této baterky (většinou mají menší výdrž, kratší životnost a hůře se chovají v zimě).

+ velmi pokročilý autofocus – Po tom co si fotoaparát „ošaháte“, zjistíte, že je zde spoustu možností, jak přizpůsobit ostření vašim potřebám. Určitě vyzdvihnu přesnost ostření, rychlost otření a možnost ostřit přímo na lidské oko (nebo zvířecí). Zmíněný Eye Focus určitě oceníte hlavně při portrétním focení. Zvláště při focení na nízké clony je to neuvěřitelně velký pomocník, protože už nehrozí proostření jak tomu bylo běžně při focení přes klasický autofocus u zrcadlovek. Další výhodou u bezzrcadlovek je, že ostříte přímo přes senzor, takže odpadá kalibrace těla s každým světelným objektivem (jako u zrcadlovek).

+ rychlé sériové snímání – Sony zvládá fotit až 10 snímků za sekundu. I když nejsem žánrově sportovní fotograf tak rychlejší sériové snímání občas rád využiju i u svatebního focení. S rychlým snímáním souvisí i schopnost fotoaparátu rychle zpracovávat a ukládat data na paměťovou kartu (používám SanDisk SDXC 128GB Extreme nebo Extreme Pro). Osobně mě celková odezva a rychlost fotoaparátu v ukládání RAW plně vyhovuje.

+ provedení těla – Bezzrcadlovky Sony byly vždy poměrně malé a lehké fotáky. Což je určitě velká výhoda např. při cestování s malým objektivem, nebo když foták držíte celý den v ruce, ale jakmile začnete tělo používat pro práci s delšími a těžšími objektivy (cca přes 500g) výhoda malého těla je ta tam. S většími a těžšími objektivy jistě uvítáte rozšiřující grip, který vám zajistí lepší úchop a tím i jistotu v ovládání fotoaparátu. Když si odmyslíme cenu, tak šikovná věc je např. grip Sony GP-X1EM případně i alternativní varianty vyrobené z eloxované slitiny hliníky hojně najdete na Ebay pod heslem L-plate Sony A7 III.
A abych nezapomněl, samotné tělo je převážně kovové a poměrně dobře konstrukčně navržené, věřím že „bude dlouho držet“, na druhou stranu počítejte s tím, že není optimálně utěsněné proti prachu a dešti. Zvláště pokud zažijete prudký déšť, tak určitě najdete minimálně pod bateriovými dvířky zbytky vlhkosti. I utěsnění konektorů z boku přístroje (USB-C, micro-USBC, HDMI, mikrofon, sluchátka) není moc dobře vyřešeno. Výrobce používá poměrně tvrdý plast, který netěsní tak dobře jako běžně používaná guma např. u Canon zrcadlovek.

+ tichá závěrka – velmi užitečná věc, pokud potřebujete naprosto bezslyšně fotit. Bohužel senzor A7 III při focení s elektronickou závěrkou má poměrně pomalé odečítání, projevuje se to tzv. rolling shutter efekt (vlastnost použité technologie na velkém čipu), a tak je použití el. závěrky limitováno převážně na focení statických nebo pomalých objektů. Osobně tichou závěrku využívám jen při specifickém typu focení, např. při komorním obřadu v kostele, nebo při focení akce, kde se souběžně natáčí video i se zvukovou stopou (abych neovlivňoval práci kolegů co zaznamenávají audio stopu poblíž mého fotoaparátu). Samotná mechanická závěrka A7 III je poměrně hlučná. Přikládám video ukázku i se zmíněným rolling shutter efektem:

 

Pokud chcete fotit pohybující se objekty či fotit s bleskem (s el. závěrkou nelze spustit blesk) nevyhnete se použití klasické mechanické závěrky. „Jediným“ použitelným řešením pro pohyblivé scény s elektronickou závěrkou je použít unikátní fotoaparát Sony A9, který má použitou jinou technologii čipu, která zvládá mnohem lépe pohyblivé scény při tichém snímání (ale na úkor např. dynamiky senzoru čipu), ale to už se jedná o jiné tělo a bylo by to na delší povídání:)

+ slot na 2 paměťové karty – Tady není o čem diskutovat. Pokud fotíte/natáčíte placenou zakázku, která mnohdy nejde znovu zrealizovat, tak je současné ukládání dat i na druhé médium často nezbytností. Ostatní využijí třeba možnost ukládat na jednu kartu JPEGy a na druhou kartu RAWy:)

+ přizpůsobitelné tlačítka – Napočítal jsem 12 přizpůsobitelných tlačítek + jedno rotující. Většinu mám namapovanou a využívám je k rychlému přístupu k funkcím. např. režimy ostření, režim snímání, zapnutí/vypnutí el. závěrky, zapnutí/vypnutí lupy při použití manuálního objektivu, ISO a další. Určitě doporučím si také vytvořit vlastní rychlé menu ke kterému se dostanete přes tlačítko Fn a případně i přednastavené režimy pro foto nebo video pod 1 nebo 2 na otočném voliči vedle hledáčku.

+ stabilizovaný čip – Při výběru fotoaparátu to zní jako velké lákadlo. Bohužel jsem po delším testování přístroje zjistil, že v A7 III pro mě při focení stabilizace moc přínosná reálně není (prakticky ji využiji cca v 1 záběru z 500). Naopak při zapnuté stabilizaci a focením v pohybu (fotoaparát s fotografem se během focení pohubuje = chůze, běh) může stabilizovaný čip vytvářet „nepřirozeně ztvárněný obraz“. Oproti předchozímu tělu Canon 6D kde jsem používal na „základně pohyblivé“ záběry často minimální rychlost 1/125 u sony mám jako minimum nastaveno 1/250 abych byl s výsledkem ve většině případů spokojený (celé velmi zjednodušeně řečeno). I když podotknu že pravděpodobně většina běžných uživatelů moji připomínku k chování IBIS na přístroji ani nezaznamená.
Věřím že pro video tvůrce je stabilizovaný čip velkou výhodou, ale pro focení jej beru spíš jako nutnou vlastnost fotoaparátu (turčitě nabízí horší odvod tepla od snímače, než kdyby byl připevněn napevno např. při focení v teple a s delším časem snímání, do budoucna pravděpodobně nižší životnost komponenty, již zmiňované lehké pohupování snímače při focení v pohybu).

+ vysoká dynamika senzoru – Při focení na nízké ISO oceníte u fotoaparátu neuvěřitelnou dynamiku senzoru = při focení do RAWu a správném exponování můžete obnovit spousty dat ze stínů a světel (při porovnání s Canon senzory, Nikon a FujiFilm používají převážně Sony senzory tak uživatelé již znají). Snímač je velice schopný i na nízké ISO – při použití světelných objektivů můžete fotit i ve velmi špatných světelných podmínkách (oceňuji hlavně u svatebního/reportážního focení).

+ poměr cena/výkon – To vše výše vyjmenované i mnohé další za 2 000 $ (cena při uvedení na trh začátkem roku 2018) = cenovka, která neměla ve své době konkurenci i v dnešní době se velmi těžko hledá.

 

dobře vybírejte jaké zvolíte „sklo“, i když mají objektivy stejné ohnisko, každý nabízí na A7 III úplně jiný zážitek z focení

 

Po více jak roce focení, co by mohlo být lepší a co mě zklamalo?

– stabilizace – již jsem zmiňoval výše
– složitost menu nebo samotného fotoaparátu (časem si zvyknete) i když odvádí pozornost
  od toho podstatného, od toho co máte před objektivem
– hledáček – u předešlých foťáků jsem přes klasický hledáček pocitově vnímal lépe detaily scény
– očnice – při focení v protisvětle toho moc neuvidíte, slunce vás lehce oslní (očnice je příliš malá)
– elektronická závěrka s velmi pomalým odčítáním senzoru (vlastnost současné technologie)
– hlasitá závěrka – lidi budou často vědět, že fotíte (např. zrcadlovka Canon 5DS je mnohem tišší)
– některé funkce se bijí s ostatními (již jsem rozebíral výše)
 – významnější špinění senzoru než u zrcadlovek (Canon má i u bezzrcadlovek lépe vyřešené)
– zpoždění fotoaparátu po probuzení – můžou utéct některé záběry (u zrcadlovek menší prodleva)
– nabídka až moc technicky dokonalých objektivů – osobně bych ocenil, kdyby u Sony bylo pár
  světelných AF skel s „vadami“ jako např. Canon 50mm 1,2 L – dělá nádherné reflexy v protisvětle
– absence manuálních ovládacích prvků (jako má např. Fuji X-T4) hodně by to usnadnilo rychlou
  a intuitivní změnu nastavení fotoaparátu bez potřeby navštěvovat menu
– občas se fotoaparát na chvilku zpomalí (opravdu jen v mizivém procentu případů)
–  vyšší poruchovost závěrky než bych předpokládal (u malého procenta kusů A7 III odešla závěrka
  většinou už kolem 10000 snímků, i proto jsem pro jistotu pořídil druhé tělo do zálohy)
– součástí balení není pořádná rychlá externí nabíječka jako má např. řada Canon 5D
  (pro vážnější práci doporučím přikoupit Sony BC-QZ1 = necelé 3 tisíce navíc)
– i když nabízí A7 velmi kvalitní video, tak kvůli složitějšímu nastavování z foto na video z videa na foto
  (každá bezchybná změna zabere čas) mě A7 III pro doplňkové natáčení během focení odradila
  (primárně fotím). Raději jsem čistě na video a timelapse pořídil intuitivnější foťák Panasonic.
– špatný návrh konektoru pro propojení blesku s fotoaparátem – bohužel je to u všech sony
  bezzrcadlovek = z důvodu špatného návrhu detailu propojení těla s bleskem mají blesky plastový
  „konektor“ (Canon má masivní kovový konektor utěsněný i vůči dešti a prachu) a to velmi limituje
  životnost a tím pádem i spolehlivost blesků a jiného příslušenství co nasadíte do sáněk.
– neutěsněný konektor proti vlhkosti a prachu v sáňkách blesku – Sony má u svých bezzrcadlovek
  špatně navržený konektor (spoustu drobných kontaktů blízko sebe), to má následek to, že i při
  lehkém dešti se dostávají kapky do kontaktů a fotoaparát pak dělá to co nechcete. Nutí vás to
  vymýšlet různé home-made zlepšováky, aby se vlhkost nedostala do sáněk nad hledáčkem.
– tělo fotoaparátu by mohlo být méně hranaté – lépe by se drželo a méně odírala povrchová úprava

 

Co je pro mě Sony A7 III v současnosti?

První fotoaparát od Sony, který se nebojím použít na vážnou práci. Hlavní argument proč tato Sonka může být mým hlavním tělem je, že jde o velmi univerzální stroj, který využiji jak na focení inscenované reklamy i na diametrálně jiné reportážní focení. Foták, který kvůli velikosti rád tahám i na volnočasové výlety (stačí nasadit menší sklo).

 

Závěr

I když si myslím, že fotoaparát Sony A7 III není dokonalý a má své mouchy (a který taky ne?) tak nabízí spoustu funkcí, pro který jej třeba rádi začleníte i do své foto výbavy. Mě se (nejen) díky němu podařilo zaznamenat a vytvořit spoustu zajímavých snímků. I díky své malé velikosti beru A7 s sebou tam, kam bych zrcadlovku už nebral. Sony A7 III osloví široké spektrum fotografů. V dějinách digitálních foto přístrojů je dle mého A7 III jedním ze zlomových (možná i trochu revolučních?) fotoaparátů. Sonka A7 3. generace nabořila klasický business přístup zavedených foto výrobců těl, že si za více funkcí musíme výrazně připlatit. Pokud tedy jste technicky zdatnější uživatel, co má vysoké nároky na kvalitu výstupu z RAW, (případně vás láká kvalitní Full-HD a 4K video), jistě by jste měli o Sony A7 III vážně uvažovat.

„V roce 2020 / 2021 vás možná napadne, jestli počkat na Sony A7 IV. Není pochyb že brzy přijde (předpokládám v 1. polovině roku 2021), a že bude novější A7 lepší. Pravděpodobně bude mít nová Sony A7 IV s lepší a větší hledáček, vylepšené menu, lepší  ovládání atd. Pokud vám vyhovuje současná A7 III tak myslím, že novější model nebude tak zásadním aktualizací jako byla např. III. generace oproti II. generaci A7. Výhodnější cenovka bude jistě také silný argument.“

A jak si stojí A7 III v porovnání s konkurencí? Pokud hledáte jednoduchost, super výstupy rovnou v JPEG a praktické „retro“ ovládací prvky přímo na fotoaparátu, věřím, že budete více spokojeni např. se systémem Fujifilm, konkrétně např. s fotoaparátem Fujifilm X-T3 / X-T4. Pokud preferujete velice jednoduše ovladatelný fotoaparát, máte hlouběji do kapsy a do budoucna neplánujete přecházet na novější fulframe RF bajonet, tak zkuste kouknout i na bezzrcadlovku Canon M50 třeba se špičkovými pevnými a cenově dostupnými objektivy jako Sigma 16mm 1.4 , 30mm 1.4 a 56mm 1.4.

Ještě se rozhodujete?

Jak často říkám i na svých individuálních foto kurzech: Tělo a vůbec celý „foto systém“ nevybírejte jen podle technických parametrů, ale podle toho jak se ztotožňujete s filozofií značky, jak vám foťák sedí v ruce a i případně podle toho, kde se vidíte jako fotograf za několik let. Často se nejedná o malou investici, která by končila koupí fotoaparátu a jednoho objektivu. Před koupí těla určitě uděláte dobře, když si fotoaparát zapůjčíte a vyzkoušíte s adekvátním objektivem (ať už od kolegy nebo foto půjčovny jako je  např. Fotori). Každá značka foto techniky nabízí „trošku“ něco jiného. A jestli v tom nevidíte takové rozdíly, zkuste oslovit zkušenější kolegy, kteří mají nezaujatý pohled na věc:)

Děkuji vám, že jste dočetli až sem. Doufám, že se vám můj pohled na tělo Sony A7 III něco dal a že vám pomůže s případným výběrem nového fotoaparátu.

Ať se vám daří a přeji dobré světlo.